Koupě nemovitosti na pronájem může majiteli zajistit dobrou rentu ve stáří

Existují lidé, kteří se za všech okolností nejraději spoléhají sami na sebe. To platí i o plánech na finanční zabezpečení ve stáří. Způsobů, jak spořit a do čeho investovat, je víc než dost, potíž ale často bývá v tom, že výsledek nemůžeme sami dostatečně ovlivňovat. Když například manažeři fondu, do kterého jsme vložili peníze, učiní sérii špatných rozhodnutí, úspory značně poklesnou. Náš vliv na to, co se ve fondu děje, se projeví nanejvýš v tom, že peníze převedeme jinam. Vývoj trhu a jeho cen samozřejmě nemáme ve svých rukou ani v případě nemovitostí, ale přece jen máme k dispozici dost informací, abychom si mohli dobře vybrat jak nemovitost, tak i hypoteční úvěr. Coby pronajímatelé potom můžeme kompetentně řídit svou finanční budoucnost.

Na začátku je nutný alespoň malý průzkum trhu, abychom zjistili, kolik průměrně stojí čtvereční metr v námi vybrané lokalitě a jaká je tamní hladina nájmů. Poté, co vybereme vhodný objekt, můžeme začít uskutečňovat plán, na jehož konci je vlastnictví dané nemovitosti a pravidelný příjem z jejího pronájmu. Pronájem nemovitosti může přinést vítaný další příjem k běžnému výdělku či k penzi, a lze se k němu celkem snadno dopracovat díky současným nízkým úrokovým sazbám u hypotečních úvěrů. Základním kritériem by měla být realisticky uvážená výše nájmu a to, zda je vyšší než měsíční splátka hypotéky. Ukažme si na příkladu, jak to může fungovat.

Dejme tomu, že máme naspořeno 400 000 Kč a vyhlédli jsme si nemovitost za 2 000 000 Kč. Protože banka vždy nabídne výhodnější úrok tomu, kdo je schopen alespoň část nemovitosti zaplatit ze svého, dostaneme reálně úrok třeba 2,8 % se splatností 20 let. Měsíční splátka hypotéky bude tedy činit 8615 Kč. Vycházíme z předpokladu, že čistý nájem za 1 rok bývá okolo 5 % z celkové ceny nemovitosti – v uvedeném případě zhruba 10 000 Kč měsíčně. Každý měsíc tak dostaneme víc, než vydáme, a rozdíl mezi splátkou hypotéky a nájemným si budeme dávat stranou na případnou údržbu nemovitosti.

Je pravda, že po skončení fixního období mohou banky úrokovou sazbu změnit (a také to často dělají), ale ani to nemusí naše úvahy ovlivnit. Dnes lze najít i takové, které sjednanou úrokovou sazbu drží dlouhodobě. Například Hypoteční banka je schopna sazbu fixovat až na 20 nebo i 30 let. Úroková sazba často souvisí s tím, jak pracuje inflace. Pokud máme dlouhodobě fixovanou úrokovou sazbu, ani vyšší inflace se výše splátek nijak nedotkne – naopak na ní vlastně můžeme vydělat. Také cena nemovitosti pravděpodobně v průběhu let stoupne, my však za ni platíme cenu, kterou měla v době uzavření kupní smlouvy.

A jak na tom podle uvedeného příkladu budeme za 20 let? Hypotéka bude díky nájemnému splacena a my budeme majiteli nemovitosti v hodnotě 2 000 000 Kč. I po splacení hypotéky nadále inkasujeme příjem 10 000 měsíčně, který bude zřejmě vyšší než důchod, který budeme jednou dostávat od státu. K nabytí majetku v hodnotě 2 000 000 Kč a zajištění pravidelného příjmu ve výši 10 000 Kč měsíčně nám tak stačilo „pouze“ 400 000 Kč, které jsme před dvaceti lety dali za hypotéku.

Článek vyšel 29. 7. 2013 v Deníku. Každé pondělí vychází v Deníku článek Jiřího Patáka, ředitele portálu Chytrý Honza, týkající se různých otázek z oblasti osobních financí. Součástí článku je vědomostní kvíz, ve kterém můžete vyhrát parádní iPad mini. Slosování o iPad mini probíhá vždy za celý kalendářní měsíc. Naší poslední výherkyni najdete zde.

V souvislosti s článkem by vás mohlo zajímat

• Srovnání nabídek investic
• Uznat svou chybu je při investování jedna z nejcennějších vlastností