Spoření na penzi: alternativy, které nejsou časově vázané a umožní vám s úsporami volně nakládat

Budoucnost státních důchodů není nijak růžová, a tak se každý aspoň trochu prozíravý pracující občan dřív nebo později začne zamýšlet nad tím, čím svůj budoucí hubený příjem doplní. Vedle povinného prvního a nepovinného druhého a třetího pilíře je na výběr řada dalších možností, jak se na stáří zabezpečit. S výjimkou termínovaných vkladů a různých produktů životního pojištění se od „pilířů“ liší především v tom, že majitel může s peněžními prostředky volně nakládat po celou dobu, po kterou trvá jeho účast v nějaké investiční či spořicí aktivitě. A právě to se určité skupině lidí může jevit jako velmi důležitý parametr.

Tradiční povinné odvody na budoucí státní důchod nikoho neminou – a podobně už nikdy nemůžeme přestat posílat peníze na spoření ve druhém pilíři, jakmile do něj jednou vstoupíme. Ani třetí pilíř, dříve známý pod pojmem penzijní připojištění, však není úplně prost povinností ze strany plátce. Pokud nechce přijít o státní příspěvky (ty mohou v současné době činit až 2760 Kč ročně), musí spořit alespoň šest let, než si peníze vybere. Pokud si ale třeba někdo koupí tzv. na investici byt, může ho zase prodat. Zrovna tak nakoupené akcie či zlato. Spořicí účet může zrušit. To jsou jen některé z možností, jak vylepšit svůj rozpočet, ať už ten současný, či naopak budoucí.

Mám si vybrat nějaký investiční fond a dát většinu úspor do akcií? Nebo si mám raději vybrat dluhopisy, které mají pověst celkem bezpečné investice? A co třeba nakoupit nějakou cizí měnu? A chce se mi vůbec hledat nějaké odborníky a radit se o tom s nimi? To všechno jsou otázky, nad kterými přemítá každý, kdo by sice svou finanční situaci rád vylepšil, ale neví přesně jak, a hlavně s tím nechce mít příliš starostí a práce. Jistou multifunkční variantu spoření mu ale trh přece jen dokáže nabídnout. Jsou to tzv. fondy životního cyklu, které úspory účastníka postupně přelévají z dynamičtějších druhů investic (jako jsou např. akcie) do konzervativnějších (např. dluhopisy a fondy peněžního trhu). Cílem přitom je, aby se v mladším věku klienta dynamicky vytvořil majetek, který se postupem času, tak jak se blíží jeho odchod do důchodu (a tedy i potřeba vybrání peněz) díky konzervativním investičním nástrojům stále intenzivněji chrání. Spořit si ve fondu životního cyklu nemusí být finančně náročné: například fond Rentier Invest od Pioneer Investments vyžaduje minimální měsíční vklad 500 Kč.

Výhodou takovýchto fondů je nejen možnost s penězi volně nakládat, ale případně si také upravit délku jednotlivých fází: například zkrátit dynamickou fázi ve prospěch konzervativní, kdy snížíme rizikovost investic. Kdo ale nechce, nemusí se o úspory ve fondu nijak starat, protože odborníci sami nastaví jednotlivé fáze tak, aby vhodně kopírovaly náš životní cyklus. Fondy životního cyklu umožňují i jednorázové investice, nevyžadují tedy ani pravidelné měsíční úložky. Celkově tak jde o jeden z nejflexibilnějších produktů, do kterého lze vložit úspory.

V souvislosti s článkem by vás mohlo zajímat

• Srovnání nabídek spoření na penzi
• Chcete se dozvědět víc o důchodové reformě? Přečtěte si online aktuální číslo Make Money