Štítek | penzijní připojištění

Pro/15

28

Stanovte si finanční cíle, kterých chcete v roce 2016 dosáhnout

Konec roku bývá obdobím účtování a rozjímaní, časem podívat se zpět. U toho by ale nemělo zůstat. S novým rokem za dveřmi je načase podívat se také dopředu a stanovit si reálné finanční cíle, kterých chce člověk nejen v příštím roce dosáhnout. Může to být třeba předsevzetí ohledně spoření.
 
Není těžké přijít na rozumné novoroční předsevzetí, za které by si člověk ve stáří poděkoval. Takové předsevzetí může být závazek začít si spořit na penzi a nespoléhat jen na stát. Začít včas řešit, kam a kolik peněz ukládat. Jenže třetina Čechů si na stáří vůbec nespoří.

Chce to finanční plán

Na začátku je třeba vzít v úvahu dosavadní příjmy a výdaje, podle kterých si každý může vytvořit rozpočet a při jeho dodržování snáze šetřit a pravidelně spořit. Každá odložená koruna se počítá. Důležité je však začít s odkládáním peněz včas.
 
(assets, money or similar) doing some financial planning - symbolized by a piggy bank the daughter is holding in her hand

Pokud někdo tápe nad tím, jak si vytvořit finanční plán, který zohlední jeho pravidelné příjmy, výdaje a cíle, měl by se obrátit na zkušeného finančního specialistu, který mu dokáže takový plán sestavit.

Trumf doplňkového penzijního spoření

V Česku dlouhodobě patří mezi nejvyužívanější finanční produkty spoření na penzi. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Státní příspěvek a minimální poplatky z něj dělají v současné době téměř bezkonkurenční produkt na stáří pro každého staršího 18 let.
 
Na tisícikorunu měsíčně je doplňkové penzijní spoření ideální nástroj. Jeho jednoznačným trumfem je právě státní podpora. Dokonce tak velkým, že většina účastníků spoření sjednává hlavně kvůli ní.
 
Se státním příspěvkem, možnou daňovou úlevou a možným příspěvkem zaměstnavatele je prostě doplňkové penzijní spoření velmi zajímavým spořícím produktem. Příspěvek od zaměstnavatele patří k oblíbeným benefitům českých zaměstnanců a pobírá ho každý pátý.
 
Doplňkové penzijní spoření se navíc od ledna dočká vylepšení svých podmínek. Kromě toho, že k vložené tisícovce stát přispívá 230 korunami (ročně až 2760 korun), si lidé budou moci při podávání daňového přiznání odečíst další dvě tisícovky místo jedné, tedy ročně 24 tisíc korun místo současných 12 tisíc korun.

Nutnost výběru investiční strategie

Doplňkové penzijní spoření je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a nenabízí výsluhovou penzi. S volbou investiční strategie si lidé obvykle hlavu příliš nelámou a zůstávají především v konzervativním fondu.
 
Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a ani nevyplácí polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
 
Penzijní spoření je velmi flexibilní. Každý má možnost si kdykoliv upravit výši svých příspěvků a opakovaně je možné měnit i strategii spoření.

· ·

Zář/15

22

Spoření na penzi má smysl až od tří stovek měsíčně

Státní příspěvek na penzijní připojištění nedostane zhruba desetina lidí. Dříve stačilo posílat 100 korun, od roku 2013 je potřeba posílat alespoň  300 korun. Stovky tisíc lidí tak posílají méně a nevyužívají hlavní výhody spoření.
 
Na konci prvního pololetí 2015 si ve třetím pilíři na penzi spořilo 4 405 046 lidí v penzijním připojištění (transformované fondy) a 298 039 v doplňkovém penzijním spoření (účastnické fondy).
 
Happy senior man and woman couple together holding hands and walking on a deserted tropical beachOd ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Z dat za minulý rok vyplývá, že některé fondy měly opravdu šťastnou ruku. Dynamické investiční strategie Komerční banky či České spořitelny vynesly klientům přes osm procent.
 
Nové fondy na druhou stranu už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech.

Spoření se vyplatí od 300 korun

Pravidla pro přiznání státního příspěvku se zpřísnila od roku 2013, cílem bylo motivovat lidi ke spoření vyšších částek. Je potřeba poslat alespoň 300 korun, stát k nim vyplácí minimum 90 korun. Zvedl se také maximální příspěvek od státu z dřívějších 150 na nynějších 230 korun – k tomu je potřeba posílat měsíčně 1000 korun
 
Desetina klientů penzijních společností si však ukládá méně než 300 korun měsíčně a nevyužívá hlavní výhodu spoření na penzi ve třetím pilíři, kterou je právě státní příspěvek. Stovky tisíc lidí tak nyní spoří nevýhodně.
 
Mezi nejčastější důvody nezvyšování vkladů patří kromě finanční situace klienta i neznalost. O státní příspěvek tak přicházejí lidé dost často zbytečně v důsledku nevědomosti. Vyplývá to z ankety online deníku Aktuálně.cz mezi penzijními společnostmi.
 
Změny výše příspěvků jsou v penzijním spoření bezplatné a lze je provést kdykoli. Klienti si dokonce mohou sjednat vyšší měsíční příspěvek, ale pokud ho následně nezvládnou posílat každý měsíc, nic se neděje. Státní příspěvek dostanou jen v těch měsících, kdy pošlou částku, která bude na státní příspěvek stačit.

Průměrně spoříme 583 korun

Průměrný měsíční příspěvek účastníka mírně stoupl proti konci roku 2014 o čtyři koruny na 583 korun. Na konci roku bylo evidováno 1,36 milionu penzijních připojištění, na něž v jeho průběhu alespoň jednou přispěl zaměstnavatel.
 
Je třeba se více starat o možnosti příspěvků na penzi od zaměstnavatelů. Nejhorší chybou je nechat ležet peníze na stole. Je rozumné si zjistit vše o tom,  jestli zaměstnavatel nabízí nějaké pobídky pro penzijní spoření.
 
A pozor, řada klientů, která získává příspěvek zaměstnavatele, žije v domnění, že i na firemní vklad se žádají příspěvky od státu. Na příspěvky od zaměstnavatele ale státní příspěvek čerpat nelze, jsou totiž zvýhodněny jinak – neplatí se z nich odvody na pojistné.

· · ·