2 miliony a 143 tisíc korun. To je průměrná výše hypotéky, kterou si Češi sjednali v letošním květnu. Lidé si, i kvůli vysokým cenám nemovitostí, půjčují na bydlení stále větší sumy.
Uvedená výše úvěru je druhá nejvyšší částku v historii. Co se ale týče celkového objemu všech nových hypoték, ten naopak už začíná pomalu klesat. Spolu s ním i ubývá těch, kteří si nový úvěr na bydlení vzali. Může za to hned několik faktorů. Hypotéky už několik měsíců v řadě zdražují a sazby se vyšplhaly nad dvě a půl procenta. Úvěry navíc začínají být pro určité skupiny lidí nedostupné – musí mít totiž velkou část peněz z vlastních zdrojů – a to hlavně mladí dnes nemají.
Čtyři z deseti úvěrů na bydlení si berou lidé mezi 30 a 44 lety. Zájem o ně je ale i u mladších ročníků, konkrétně u lidí pod 30. Hypotéku si pořizují čím dál častěji právě i takzvaní mileniálové, kteří příliš neřeší, že třeba o úvěr žádají i sami, bez partnera. Velkou část hypoték si pak berou mladé rodiny toužící po bydlení ve vlastním.
Kvůli stále rostoucím úrokům a čím dál přísnějším podmínkám pro získání hypotéky začali lidé znovu hojně využívat i úvěry ze stavebního spoření. Loni si jich vzali o téměř 20 procent více. A letos bude trend podobný. Vypadá to totiž, že stavební spořitelny budou poskytovat úvěry za nižší úrokové sazby než banky. Právě nabídka levnějších úvěrů na bydlení by mohla bankám některé klienty přetáhnout právě ke stavebním spořitelnám.