Nejsou to jen hypoteční sazby, které navyšování základní úrokové sazby ze strany centrální banky ovlivňuje. Tyto kroky se odrazí i v cenách zboží, kurzu koruny nebo poptávce po tuzemském zboží.
Vyšší úroky poznamenají nejen půjčky, zvýší i výnosy z úspor. Lidé za těchto podmínek většinou přestanou mít touhu příliš si půjčovat, protože úvěry pro ně jednoduše začínají být drahé. Naopak se snaží co nejvíce ušetřit. Na spořicích účtech i dalších investičních produktech totiž pomalu, ale jistě začnou úroky růst také – tím pádem budou vaše peníze více vydělávat. A roztáčí se kolotoč mnoha dalších důsledků této situace.
Růst úrokových sazeb může mít ještě jeden zásadní dopad: Lidé, kteří si půjčili v posledních letech levně, by mohli mít s růstem sazeb postupně velký problém se splácením. Každý, kdo hypotéku má, by proto měl mít připravenou finanční rezervu. Banky totiž postupně zpřísní podmínky pro půjčování peněz tak, aby se “problematickým” klientům vyhnuli. To by mohlo znamenat větší nedostupnost úvěrů.
Ve chvíli, kdy lidé mohou spořením skutečně vydělat, přestávají utrácet a spíše řeší, kam peníze vhodně uložit. Šetří na službách i zboží. A zde se dostáváme také k tzv. inflaci – tedy růstu spotřebitelských cen. V posledních měsících zdražovalo zboží na celém trhu velmi rychle. Právě to se centrálním bankéřům příliš nelíbilo, potřebovali navyšování cen spíše zkrotit. Právě k tomu jim dobře slouží zvedání úrokových sazeb. A zatím se zdá, že se České národní bance její kroky vyplácejí. Zdražování je totiž v posledních dvou měsících nižší než v loňském roce.