Kdy začnou banky zvyšovat úrokové sazby na spořicích účtech?

Jeden z hlavních nástrojů monetární politiky centrální banky jsou úrokové sazby. Česká národní banka přistoupila na začátku srpna k jejich zvýšení pod tlakem zvyšující se inflace a očekávaného oslabení růstu ekonomiky. Jaký to bude mít dopad na trh, potažmo na koncového zákazníka? Vyzpovídali jsme finančního analytika ChytryHonza.cz Karla Kotouna.

Už se krok ČNB na trhu nějak projevil?

Zatím ne. Ačkoliv se jedná o velmi silný nástroj a zprávu pro finanční trhy, jeho dopad bývá často zpožděný. S ohledem na maloobchodní trh. Zpoždění dosahuje v průměru devět až 12 měsíců. Dalším důvodem delší reakční doby je to, že jsou tuzemské banky velmi dobře zásobeny depozity neboli peněžními zásobami, bankovními vklady. O čemž svědčí i fakt, že české domácnosti měly v květnu u bank uložen historicky nejvyšší objem vkladů, který dosáhl 4,4 bilionu korun.

Co za rekordními vklady stálo?

Dá se to přisoudit rekordně nízkým sazbám, ale zároveň i přebytku likvidity u bankovních ústavů. Pro představu, z tohoto objemu tvořily termínované vklady 24 % a třeba spořící účty pouhé 1 %.

A další predikce?

Zjevné je, že teď české banky nemají zájem tuzemské zákazníky příliš motivovat. Zatím. Lze ale očekávat, že v prvním čtvrtletí příštího roku se situace začne otáčet a sazby na spořících účtech porostou u většiny bank.