Na hypotéku je možné se připravit. Prvním krokem bude zjistit, jaké finanční produkty máte (a nepotřebujete) a které vám naopak chybí – a přitom by pomohly při získání úvěru na bydlení.
Banky nás dnes zahlcují nabídkami na různé úvěry, kontokorenty nebo kreditními kartami. Jenže pozor: i když třeba takové produkty zrovna nečerpáte, banky o nich vědí. Pokud například na kreditní kartě máte možnost vybrat až padesát tisíc, pro finanční instituce to v podstatě znamená, že v takové výši máte půjčeno. A to započítávají do hodnocení vaší bonity v případě žádosti o úvěr na bydlení. Dobře si tedy zhodnoťte, jestli všechny tyhle produkty nutně potřebujete. A pokud ne, zrušte je.
Pokud o hypotéce uvažujete dostatečně dopředu, je pak na čase začít uvažovat také o založení stavebního spoření. Někteří lidé jej stále považují za spořicí produkt, můžete odtud ale čerpat i úvěr – a to většinou již po dvou letech od sjednání. Kdybyste potřebovali peníze dříve, existuje i takzvaný překlenovací úvěr. Půjčky ze stavebního spoření mohou mít navíc už brzy mnohem nižší úrokové sazby než klasické hypotéky. S produkty stavebního spoření navíc máte šanci našetřit hotovost, která je při sjednávání úvěrů na bydlení dnes prakticky bez výjimky požadována.
Je dobré zamyslet se i nad sjednáním životní pojistky. Pokud ji máte uzavřenou u banky, u které zároveň poptáváte i hypotéku, může vám tahle skutečnost výrazně pomoci. Finanční instituce totiž velmi často životní pojištění požadují a hlavně zohledňují, můžete tak získat lepší podmínky úvěru – třeba nižší úrokové sazby. V tomto produktu je zároveň pojištění proti výpadku příjmu, což u splácení hypotéky jistě přijde vhod. Nikdo z nás totiž nikdy neví, kdy se s ním něco může stát a v tu chvíli může mít velké problémy splácet úvěr z pouhé nemocenské nebo invalidního důchodu.
Zvláštní skupinou jsou pak osoby samostatně výdělečně činné. Obvykle jsou totiž zvyklí na to, že své příjmy co nejvíc osekávají z důvodu co nejnižších daní. Většina z nich pak uplatňuje takzvané paušální výdaje. Pokud si ale ze svého zisku odečítají třeba 60 procent výdělku, příliš jim v čistých příjmech nezbývá. Jenže právě tohle číslo banky posuzují. Ale ani zbrklé změny těsně před podáním žádosti o úvěr ale nejsou na místě. Banky mohou při porovnání posledního daňového přiznání s těmi předchozími poznat, že je něco “jinak”. Finanční instituce rychlé změny z daňových přiznání zkrátka vyčtou. Je proto dobré si své finance dobře propočítat třeba i dva roky dopředu.